Toulání po Francii
Včera jsme se vrátili z dovolené ve Francii. Přiměřeně unaveni, přiměřeně opáleni a se spoustou zdokumentovaných vzpomínek :) Zlomek naší psí výpravy je zde. Během tří týdnů jsme projeli pobřeží Normandie, Bretaně a trochu si po tom putování odpočinuli na jižním pobřeží v Ceyreste, nedaleko Marseille. V Normandii a Bretani panuje anglické počasí a tak bylo prvních 14 dní deštivo (jediný den se neobešel bez deště). Když už jsme toho "měli dost" utíkali jsme honem na jih, kde by mělo být celoročně hezky a taky že bylo :) Poslední týden jsme si zaslouženě odpočinuli a trochu nakoukli do jižní Francie. Nakonec jsme se shodli (včetně psů), že na bydlení by nám vyhovovala Bretaň a na dovolenou jih Francie :) Jsou to úplně odlišné světy a každý má něco do sebe.
Když jsme odjížděli, slyšeli jsme, že Francie by byla nádherná země, kdyby v ní nebydleli ti protivní Francouzi :) a po třech týdnech musím říct, že není pravdivnějšího rčení. Francouzi jsou prostě divný a tečka. Nikde jsem se na silnici necítil tak nebezpečně jako právě tady, horší řidiče neznám (možná proto, že jsem nebyl v Itálii a Řecku a pak kdekoliv jinde :) Často nás na západě označují za piráty silnic, pochopil jsem proč, tady se jezdí o 10 až 40 km/hod méně než je povolený limit. Možná je to v Paříži, kde jsme nebyli, lepší a řidiči vyježděnější a ohleduplnější. Ujeli jsme celkem 6110 km a proto našemu autíčku patří velký dík, že nám tuto krásnou dovolenou umožnilo, i když s malým klopýtnutím na začátku :)
Budete-li někdy chtít do Francie, chce to pevné nervy a alespoň pár vět francouzsky, jinak je do Francie vstup na vlastní nebezpečí.
Zrzavej se k nám připojil (k našemu a hlavně Samovo a Markétině nadšení) na jedné z procházek, naštěstí ho Ušák vůbec nezajímal, povahu měl vynikající. Mladý, tetovaný pes (možná kanárská doga), tulák, kterého se mi velice těžce opouštělo. Snad si ho jeho majitel bude více hlídat. Já bych si ho jinak nechal ;(