Roháče, srpen
Do Roháčů jsme se vydali, protože jsme si mysleli, že to ušáci zvládnou bez větších potíží. Říkali jsme si, že řetězům se budeme vyhýbat a bude to v pohodě. Jenže to jsme se přepočítali :) Ušák totiž neumí chodit a tak má i z Prahy obroušené drápy, natož tady. Po druhém výletu jsme museli ubrat, protože Sam měl do krve rozbitých několik drápů a ošoupané polštářky stejně jako Bára, která měla alespoň drápy v pořádku - přece stačí zvedat nohy no ne?! Wendy se to nedotklo vůbec :) Takže jsme pak navštívili polské městečko Zakopane, které je turisticky atraktivní zejména svojí unikátní architekturou dřevěných staveb, které jinde v takovém množství neuvidíte. Návštěva Oravského hradu a Juráňovské doliny nedopadla dobře, protože se tam se psy nesmí. U té doliny bylo zvlášť překvapující "suché" vysvětlení inteligentního slováka, že se psem pouze s košíkem a na vodítku. Košíky jsme něměli. V horách nás ale nikdo neotravoval, tam si nemůžou "akční" slováci vozit zadek v autě :) Poslední den jsme navštívili 2 doliny, Kvačianskou a Prosieckou. S velkými psy do Roháčů tedy raději ne, chcete-li hodně do hor. Střeďák nebo malý pes to zvládne bez újmy :) Lidi tam na psy koukají s větší nedůvěrou než u nás nebo na západě, asi moc koukají na televizi :)